Do nemocnice
osud je krutý

Tablety zelené, tablety bílé
injekční jehla je ostrá,
kruté a bez konce chvíle,
počítej do sta.

Den dlouhý jak rok
svět kolem se točí,
vratký je krok
nejde bez pomoci.

Do okna dere
sluneční zář,
v zrcadle bolestí
zkřivená tvář.

Měsíc vše počítá,
do sta snad, necita.

--------

Červená, žlutá
alejí, polem,
ve znaku s holí
a hadem kolem

Modravá třpytí se
krajinou záře,
za oknem ztemnělým
pobledlé tváře.

Lavice dlouhá a pouta
na konci aleje
smrtící paprsky
poslední naděje -

- ještě snad žije
radioterapie.