Již mne zas kolébají pražce
kola vozů těžce dosedají
a vlak v dáli zahouká
v mých snech s jinotaji
s vůní dálek a úlevy
nejedna myšlenka vyjeví
své poselství hlavě neklidné.

Druhý den zase pražce
již sedím ve voze
těžké spočinutí, vzduch
oko sotva přivírám
dům mizí v dáli
a ty pražce teď vypráví
buch buch, buch buch

Srdce buší těžce,
nebo že by bůh?