Přečkali v objetí
pod křídly perutí
vířili chmurné sny
nad poli povzneseni
vrány a havrani
milenci v černých šatech
svatebních, kontrastem sníh
a pár dětských pohledů
pak pušky z podhledů
posedů a nerudných sousedů
unikli do mraků, ve znaku
velké V a v momentě
svobody, pokývnou zobáky
říkají... to tak, kra kra
bum bum... sa sa kra...

A milé děti... bylo jaro...)))