Je černá,
linie Tvého smutku,
nad trpkou marností,
nečekaných skutků,
nad nocí plnou hvězd,
polštářem Tvých slz,
je bílá,
kůže zasněžených plání,
třpytivých vloček,
pod mou dlaní,
nad krásou Tvých nohou,
jasnou světlou touhou,
je černá, je bílá,
v kontrastu je síla,
a tak jedna druhou,
navždy svírá.