Když jedu na fichtloji,
po té naší vsi,
štěkají na mě ze všech stran,
dvoutunový psi.

Když jedu na fichtloji,
po tom našem kraji,
cítím se fakt bezvadně,
cítím se jak v ráji.

Pincek, to je mašina,
věrná svému pánu,
když ho řídí blondýna,
udělá to ránu.

Za mnou modrý obláček,
předemnou kus světa,
motor plný otáček,
už mě honí teta.

Fichtl má své srdíčko,
kterým miluje tě,
a když svítí sluníčko,
vždy rád odveze tě.

Když ho ale nemáš rád,
pomlouváš ho všude,
přestane být kamarád,
a už radši pude.