Dnes
sedíc v
koupelně
s očima ukrytýma
mezi
spáry stěn
tiše
odrážel
jsem vlnky
vany
dopadající
na zmrzlou
kůži
nohou a břicha

pak náhle
ticho popraskalo
a zvuky ostré
barvy do sebe
vpili

okolo nohou
rukou
očí
řas
hlavy
mě chapadla
chobotnice pomalu
obtáčeli

mým křikem
kapičky byli

táhla mě dolů
potrubím
špíny bytů bytovky
špíny všech lidí
co znám
i všech lidí co nikdy
nepoznám

tam dole jsem se
jí dotkl
ona jen
sípala

sípala krev

„ Co bude dál? „
znělo
jejím tělem


po pár minutách
zemřela
a já
s ní

vynořil jsem
hlavu
a vytáhl
špunt vany

zakalená
voda
odtekla

a já pod žárovkou
své koupelny

nahý koukal do
zrcadla

v mém vlastním
odraze
ona
pořád
byla

bledá
s dlouhými
chapadly
a
modrými
rty