Gron-c-chové údolím protančí
zpět k místu
kde oheň na kančí
kreslil si mezitím
plamenným štětcem

bronzové paže
nádherné kněžky Kan
docela nahé pod šaty z kožešin
k nebi se vzpínají
heahé
heahé
ještě dnes oblohou k nohám
jim propadne Malý bůh

až z dravé Boa hadravou učiní
zvědavost vystřídá prvotní strach
mlžný sen poté
všem na stěnu jeskynní
nadýchá železný syn Mléčných drah.