Obohatíš hvězdami můj sen má milá
a vstoupíš sama do té samoty
jsem ten který beze zbytku zaniká
- v místnostech už nevydržím-
ráno mě probouzí hudba
stále stejný zvuk a stále stejný akord
je to jako nejšílenější mučení
- toužení bohů vyhlížejících z pyramid-
měnící se řádky rostou v čase
my s Láskou milující jsme také milováni
udeřili jsme zni nový akrod
který každého prožírá.
-žijeme v chladných pravoúhlých prostorách-