Obohatíš hvězdami můj sen má milá
a vstoupíš sama do té samoty
jsem ten který beze zbytku zaniká

- v místnostech už nevydržím-

ráno mě probouzí hudba
stále stejný zvuk a stále stejný akord
je to jako nejšílenější mučení

- toužení bohů vyhlížejících z pyramid-

měnící se řádky rostou v čase

my s Láskou milující jsme také milováni
udeřili jsme zni nový akrod
který každého prožírá.

-žijeme v chladných pravoúhlých prostorách-