Pocity se nevyhnutelně střídají
daleko od pravdy a pak ještě dál
všichni lidé už odešli

aspoň tisíckrát vydržím bolest
v náručí šílenství naříkají andělé
po okapu stékají mé hořké slzy

vyrážím vražedné rány co lámou vaz
království za prohru bez zdání chyb
nezklamou mě věci obyčejné

hodně je nás u stolu bláznů
máme schýzy a bereme stejné léky

čekání a stále žádný příchod
rozpočet almužen neodkladně zmizel
teď slyšíme zvuky které mrazí dech
//
bílé pláště si nesou nástroje smrti
brousí ostří do vražedných úhlů
pod rouškami se skrývá potěšení
//
i když jsme blázni cítíme strach
bušíme do oken a řveme z události
mlátíme hlavou o stěny

tahleta psychika hoří v nás
drásání kůže do samotné krve
všechny prosby utichají v slzách
//
vítr skrz zbraně hraje píseň
kroky se blíží a zvuk sílí
v očích se leskne radost z utrpení

finální kontrola před dveřmi
zkouška čepelí a zásobníků
//
už berou za kliku a stojí před námi
všechno se stalo tak rychle
padáme.