Přestávám věřit
proměnám a blankytným iluzím
večerním přáním v prvním poschodí

kabaret vybízí všechny otrlé
půl hodiny v objetí chtivosti
whisky kolik kdo snese

jednoruký bandita stále v provozu
kdo nemá štěstí v Lásce má ho ve hře
nebo venku v blátě s prázdnou kapsou

vracejí se s tučnou vidinou
opět touží po vzrušení pocitu

tady nejsme žádná výprodej
každému naložíme podle chuti
jen pokud na to má

s půlnoci se zavírá lunapark radovánek
poučených hostů je tu na stovky
v duchu křičí a pláčou po štěstí.