Rozehrál jsi, Václave,
partii šachů
zvanou demokracie.
Věží jsi dostal střelce,
pěšákem krále
a nadhledem komunistu.

A pak ses stáhl ze hry,
začal múzy burcovat,
ustupovat v oparu podzimu,
taškařic i jinotajů,
ve vrcholu za vrcholem,
pro ty,
kdo chápou Tvůj svět pro svět
a konečné světa světu SBOHEM
v nesmrtelné konce tečce
i začátku,
tvého Odcházení.