Poeta - moderní literární server


Sonet o stvůrách potměšilých

Autor: Marek N. Hvězdička, 22. 12. 2011, Básně



Teď to jasně pozoruju před sebou jak obraz
dotěrným svým stínům se rád vymknu na pět minut
jsi přede mnou nahá, čistá, bez konfekčních okras
a já zase schválně blbnu v šatech harklekýnů.

Zase jako vždycky pijem doma bílé víno
z hrbolatých cest teď zpátky v bezpečí a svoji
nezabýváme se tím co bylo mojí vinou
co smrt rozděluje, sám si v hlavě zase spojím.

Obuju si boty, které před hrboly chrání,
bránu do samoty s klidem zavřu bez váhání,
představivost často bývá stvůra potměšilá.

V mých očích je nenadále svět tak nějak lepší
dnešní den je stejně krásný jak ten předvčerejší
musíš vědět - je to skoro jako bys tu byla.