Hebký dotek mrazivého povzdechu ,
kreslí příběhy .
Je zima , ale nezalezeš pod deku,
rád hraješ hry.

V otevřeném okně ,vězníš čekání,
všechno to vyhaslo .
Co když se to jednou zase obrátí,
marnost ,zrcadlí sklo.

Naděje , ta tu nebude věčně ,
v koutě , jednou stejně zdechne.