člověk si myslí, že vyniká
a přitom žije ve lži
a já lžu sám sobě pořád
a pravda mi pořád utíká
před očima

byly to tvrdý rány
pro moje ego a pro moji pýchu
teď padám hubou na beton

galoásku kouřim na balkóně
celej odřenej
celej špinavej
a za dveřma slyšim rádio bonton

asi poprosim o ovázání gázou
vrátim se do podoby mumie a zalehnu do rakve
a pošlu se telegramem zpátky do pyramidy
a budu si žužlat svoje usmolený hnidy
sám pro sebe