Počátek světa
(1/2002)

Jednou si řekl Bůh:
moh bych stvořit svět
na tom světě pak zasadit květ.
A tak to udělal.

Pak si řekl:
stvořím muže.
Podle čeho?
Podle sebe!
A tak to udělal.

Pak si řekl:
stvořím ženu
chmury muži rozeženu.
A tak to udělal.

Potom si řek:
stvořím růž
ženě ji bude nosit muž.
A tak to udělal.

Dál si řekl:
stvořím zvíře
byť by mělo žíti v díře.
A tak stvořil hada.
(Netušil, že jej čeká zrada
toho proradného hada.)

Poznav zradu pravil:
vyženu ty lidi z ráje
ať jdou do háje.
A to také udělal.

Dál si řekl:
stvořím peklo
by se lidstvo čeho leklo.
A tak to udělal.

S peklem taky vzniknul Ďábel,
který lidskou duši sváděl.
Tak ho chtěl Bůh zrušit.
Jenže ono to nešlo.

S ďáblem se spřáhl had.
Aby Boha zmát
nechal si vzít nohy
- z nich má ďábel rohy.
Tak bojuje nebe a peklo.
Zatím vítězí nebe.
Kdyby však nebe leklo
na světě by zavládlo
absolutní peklo.