Proč se mi to vždycky pane,
proč se mi to vždycky stane.
Proč vždycky šlápnu do hovna,
tam kde stála knihovna.

Když ta knihovna tu byla,
stáda koní tady žila.
Na zdejší louce se tu pásli,
občané se strachem třásli.

Už trávu koně strávili,
na chodník se vyprázdnili
a občané pak celý den,
šlapaly tam do hoven.

A od té doby,vždy a stále,
jsou tu koňská hovna dále.