Chlad a melancholie nočního deště ,
dýchá na moje okno v maloměstě ,
krůpěje vody stékají po skle,
krásný obraz v tom černém světle.

Ticho mi mlčky kráčí po pokoji,
vytváří tvar mojí dnešní doby,
já sám , uprostřed prázdné místnosti,
prázdná místnost , uprostřed mojí bytosti.

Jsou to moje všední doteky noci,
které lemují můj vlastní pocit,
všechno je mi jasné,jen jedno ne,
kdo vlastně já sám jsem .