Stoupám ke dnu oslepen tmou,
spálenej na prach vlastní touhou,
vždycky jsem chtěl,měl vize,
našel jsem východisko,ted to jsou mříže,
uvezněn sám v sobě,
zasekán v týhle zkurvený době,
každá jiskra, totiž jednou vyhasne,
snaha odejde , nic se nestane,
věříval jsem,že to bude lepší,
teď jsou ty propasti větší a větší,
lávka přes ně je menší a mizí,
jako kdybys vzal do ruky zmizík.