sedíš blízko konce a
v doslechu ti zvonce
hrají

píseň černou jak sny
co jiným krátí
dny
tobě jen
temné tóny zní

chceš vstát možná jít
možná padnout a
snít

o čem
stále přemýšlíš

je to bolest dní
kdy kráčíš
sám
je to bolest

dní
kdy bloudíš v tmách
tvé duše

a každý cizí polibek cítíš
cítíš tak suše

pro radost by se pral
pro starost
vlasy by sis rval

vždy když

"jsi v samotě stvořen samotou štván
dál po světě v samotě hnán dál a dál, když..."

každý krok směřuje tvému cíli
když
každý krok ubírá tvoje síly

když cítíš že příští je poslední
když
věříš že

nevěříš lidem co znáš
jsi sám a sám
nebo si tak připadáš

že hraješ sám
už ani nevnímáš
jen občas

orosíš tváře
slzy vzpomínkách

vždy když

je to bolest dní kdy
kráčíš sám
je to bolest dní

kdy bloudíš v tmách
tvé duše

a každý cizí polibek cítíš
cítíš tak suše

jen občas

orosíš tváře
slzy vzpomínkách...