Šíleně krásná v černém plášti,
a ty jen koukáš a nevíš co,
její půvab do tebe praští,
a ty si připadáš jako cvok.

Pak jen čekáš že k tobě přijde,
a dá ti sladký polibek,
ale ona jen řekne "takhle to nejde,
jsem krásná jen navenek".

Tyhle slova tě do srdce praští,
nechápeš a chceš ji mít,
ale ona jen vzdychne slastí,
a začne tvou krev pít.

Svoje síly pomalu ztrácíš,
a ona pije dál a dál,
ze svých žil stále krvácíš,
ona jen řekne "buď můj král".

Pak už se jen probouzíš,
necítíš strach ale jen změnu,
ani bolest necítíš,
to ti dala dívka v černém za odměnu.

Chceš ji znovu najít,
a být stále s ní,
stále máš chuť se napít,
divné pouto tě táhne k ní.

Hledáš ji stále dál a dál,
pořád cítíš jak se vzdaluje,
vzpomínáš na větu "buď můj král",
a myslíš na to jak s tebou kraluje.

Hledání už nemá smysl,
byl jsi jen oběť, chtěla krev,
probudila i tvou mysl,
a dala ti nesmrtelný hněv.