Setmělým procházím parkem
na lavičkách lidé se zimou choulí
společnost už je nikdy nepřijme
vždyť nám jsou tak cizí.

Toulavá kočka na stromě mňouká
pod sebou plesnivé látky pruh
na konci cesty všichni se sejdem
kde smrti věčný spojí nás kruh.