Myšlenky píšou se na čelo,
spánky, vířící bubny,
žnou a není zbabělce
světadíl projdeš tam a zpět.

Pod víčky ohně bojů,
budoucnost kreslí Ti,
všechny pochyby marně
kol cesty budou stát.

Teplo dlaně schoval jsi v pěst,
dech sepjal železem,
jen západ v dálce krev potí
a ticho už se bouří.

Vlasy zní ducha řev,
krok první, ta stopa horká,
tu na Tebe čeká!
Cítíš tu něhu?

Je ráno, milý můj.