Na obloze ptáky vidím, šum peří si nepořídím.
Hejna se jen hecují, do sebe se strefují.
Přelétají vesnice, hranice a slepice.
Přelétají minulost a vítají přítomnost.
Přistání je hřejivé, nové a tak zářivé.
Vše se vznáší spolu, zatlačím a znovu sním.
Zívnutí je chladivé, probuzení marnivé.
Jak závidím jim šum, jak volnost, křídla, trůn.
Ten veliký je velice, prachy a práce znajíce.
Netoužím já po něm, po kočáru s koněm.
Snídaně už volá, škola dveře zdouvá, zvoní hned na hodinu, vy tam pojďte za katedru ...