Poslední dobou
jako by zapomněl
že jsem tu stále
a že se dívám
jako by nevěděl
že vrána k vráně
už dávno nesedá

ty střípky času
rozplynou se
jako vzduch
a pohnou se
jako útěk
jako hejno much

přehlížím
ty náznaky střídmé
ty údery do tváře
byly vždy tak vlídné

neskončí sám
protože já
nebudu tam
kde on mě chce mít
a proto
neskončí sám ...