Když jdeš kolem řeky klidné,
zastavíš se a zůstaneš stát.
Počasí je velmi vlídné
Ty na otázky se chceš ptát.

Proč v podzim listy opadají,
když rychle mění barvu svou?
Proč škůdci kmeny napadají
a ze svých skrýší vylezou?

Posadíš se na trávu s rosou,
z myšlení se probereš.
Do řeky vložíš nohu bosou,
do dlaní vodu nabereš.

Slyšíš zvuky drobných ptáků,
podobné jsou symfonii.
Zahledíš se do mdlých mraků,
opačný stav k agonii.

Cítíš vůni jarních květin,
naposled jdeš nohy smočit,
oblečen jsi ze dvou pětin,
ať do vody můžeš skočit.

Chladná voda tělo nese,
přes řeku i strmé splavy,
zastaví se v temném lese,
byť s modřinami a bez hlavy.