Loučení

Sál tichý, smuteční
šerem, tmou zdobený
sametem černým
katafalk halený

Rakev též černá
s pokladem nejdražším
kytici růží
naposled přináším.

Obraz tvůj, v sametu,
černý vlas, milá tvář
mizíš mi v dáli
v očích už hasnoucí zář.

Co osud vzal, nevrátí zpět,
není už pro koho písně pět.

--------

Zubatá, když zmarem
na lidech kosu zkusí
nezmůže nic víra
lékařů věda i léku síla
smutné je, když s jarem
člověk už zemřít musí.

--------

Chybíš mi, den co den,
polibky tvoje, objetí
jen vzpomínky zůstaly,
snad za Tebou doletí.

Ve všem jsi kolem,
a smrti jako už nebylo
kde jsi se ztratila
Jarmilo, Jarmilo

Do oblak hledím dnes,
tam vše se změní
tam snad je zdravá
bolestí není

Je-li tam v oblacích,
snad mi teď mává.