Posloucháš
ale neslyšíš mé volání
díváš se
ale nevidíš můj stesk
ješitnost tě pohání
tvůj smích je
jako z nebe blesk

ničíš mě svou jistotou
o tvé pravdě
o tom že se nemýlíš
že je vše tak snadné
nebaví mě čekat
než se zase rozmyslíš

přemýšlej rychle
a ne příliš dlouho
jestli ti tohle
vše za to stálo

nebo se připomeň
za tisíc let
ale bude to jak ...
dýchat ...
na zamrzlý květ ...