Já si stoupnu pod okap.
A budeš tam sama v dešti stát
budeš se slunci v mracích omlouvat
že chceš i nechceš milovat
že hru chceš nehrát a přeci hrát

A já stále nevím kudy kam
na hladké zemi klopýtám
z bláta se zvedám, do něj upadám
a i když nevím kudy kam
naší hře víc a více propadám

Pojď dej mi ruku a půjdem hrát
do nočního deště tancovat
ve skrytu duše milovat
to co má na nás každý rád
nehledat hledat cestu, hledat hrad

A já stále nevím kudy kam
pod okapem v bouři stojím sám
déšť kolem sebe nevnímám
a i když tiše usínám říkám si
budu Kláru hledat dál

Protože kdo by se anděla bál
když anděl mi můj život dal
náš osud jemu lásku dal
její úsměv mi však krutě vzal
a nás dva za nic potrestal

Keee kudy mám jít v dešti dál,
vždyť nechceme jít každý sám.