Poeta - moderní literární server


Warhammer 40 000: Kaskrin 1.část

Autor: BeOn, 25. 10. 2011, Povídky



Píše se 41. milénium. Po více než sto staletí sedí Císař nehybně na svém zlatém trůnu Země.
Je pánem lidstva z vůle bohů a pánem milionu světů díky svým nevyčerpatelným armádám.
Je hnijící mršinou, která neviditelně hluboce strádá díky moci Temného věku Technologie.
Je mrchožroutským pánem Impéria, pro něhož jsou denně obětovány tisíce duší, aby nikdy opravdu nezemřel.

I ve stavu nesmrti Císař pokračuje ve své věčné bdělosti. Mocné válečné flotily křižují démony nakažené miazma warpu, jedinou cestu mezi vzdálenými hvězdami, osvětlenou jen Astronomicanem, psychickou manifestací Císařovy vůle. Jeho jménem vedou obrovské armády boje na nespočetných světech. Nejskvělejší z vojáků jsou Adeptus astartes, Hvězdní mariňáci.,
biologicky upravení superválečníci. Mají mnoho druhů ve zbrani- mezi jinými i Imperialní gardu a obranné síly nespočetných planet, neustále bdící inkvizici a technokněží Adepta mechanika.Ale i přest toto obrovské množství je jich stěží dost, aby mohli vzdorovat neustálé hrozbě vetřelců, kacířů, mutantů- a jiných, mnohem horších tvorů.

Žít v takové době znamená být jedním z nesčíslných miliard, smířit se se životem v nejkrutějším
a nejkrvavějším představitelném režimu. Toto jsou příběhy z oněch časů. Zapomeňte na moc techniky a vědy, protože ta je z větší části pro lidstvo navždy ztracena. Zapomeňte na příslib pokroku a porozumění, protože v děsivé temnotě budoucnosti není nic než válka. Mezi hvězdami neexistuje smír, jen nekonečné krveprolití, masakry a škodolibý smích žíznicích bohů….

Planeta Keon 7 se stala pro obyčejné vojáky hrobem, kde přeživší zastihuje šílenství.
Tato pralesní planeta je zamořena orky válečného náčelníka Gortze.Planeta se stala bitevním polem o nerostné suroviny, která je důležitá pro obě strany.Boje trvají skoro rok a statisíce gardistů zde našlo už svůj konec. Orkové díky své rychlé reprodukci dokáží své ztráty rychle doplňovat a z ostatních světů přilétají další orkové, aby se zůčastnili nejen bitvy o tuto planetu, ale i pro jejich jedinou zábavnou činnost... zabíjet.
Toto je příběh Tiriase, který málem zahynul. Jeho tělo bez končetin bylo naloženo a transportováno
na mateřskou loď, která je na orbitu planety. Při příletu byl vybrán komisařem a psykerem do nové čety kaskrinů. Kaskrini jsou díky své zbroji a genetickým úpravami odolnějšími, rychlejšími a tvrdšími bojovníky.
Tyto elitní komanda jsou nasazována na nejhorší mise, při kterých je velké riziko neúspěchu.
Čas Tiriase a jeho dalších deseti bratrů ve zbrani se blíží, čeká je náročná mise…

Tiriase oslnilo prudké, bílé světlo. Svoji novou mechanickou rukou se pevněji chytil operačního stolu. Bzučení servomotorků fungovali v jeho nové, mechanické ruce prozatím dobře.
Před světlem operační lampy se objevil obličej servitora. Jeho hnědá kápě přes hlavu a šátek přes ústa zakrývala jeho tvář až na jeho mrtvolné oči. Jeho čtyři mechanické ruce, namontované na zádech divoce kvitala a dávala dohromady na Tiriasovi druhou ruku a zároveň dodělávala levou nohu.
Tirias zvednul svou plně funkční ruku do vzduchu a začal si prohlížet její slitinovou konstrukci.
,,Ještě není natáhnuta umělou kůží, ta bude následovat za chvíli.´´ řekl servitor nad ním, když si všiml jeho zájmu o jeho dokončené dílo.
Tirias začal pohybovat prstami ze specialních, lehkých slitin. Když uviděl hromady drátků v umělé ruce si říkal, který může být z nich napojen na jeho mozek. Náhle ucítil na spodní části těla slabou bolest. Snažil se podívat, ale další servitor, který stál mimo jeho zorné pole položil pomalu a v klidu Tiriasovu hlavu zpět na lůžko. Všimnul si, jak mu servitor rozřezával mrtvou kůži na jeho boku a zavádí několik dalších nervových drátů do jeho těla.
,,Zkuste pohnout levou nohou.´´ řekl servitor. Tirias neodmítal a zkusil. Zvuk dalších servomotorků a vrzání slitin svědčilo o úspěchu aplikace.
,,Dobře, dobře. Je načase ji potáhnou kůží.´´ pronesl další ze servitorů.
Potáhnutí veškerých nových končetin proběhlo rychle. Tirias si téměř neuvědomil, jestli už je vše hotové. Ujistil se pohledem na svoji ruku. Kůže vypadala skvěle, téměř jako pravá.
,,Tak! Teď je na řadě zbroj!´´ řekl servitor ,,Vstaňte!´´ pobídnul Tiriase.
Tirias poslechl. Zvuky motorků a vrzání slitin jsou dobře zatlumené umělou kůží.
Dokonce si jednu chvíli Tirias myslel, že jsou skutečně jeho.
Servitor sundal z jeho torza roztrhané oblečení od řezných zbraní, stál tam zcela nahý. Nebyl čas to z něj dříve sundat. Mohlo být pozdě, kdyby se zdržovali těmito detaily.
Tirias mohl zemřít a tím by nemohl projít náročnou operací. A navíc úplně mrtvé tělo je k neužitku.
Hleděl stále před sebe. Na svých zádech ucítil chlad speciální zbroje.
Při jeho nasazení Tirias cítil nepříjemné svědění po celé kůži. Věděl co se s ním děje, ale vůbec neprotestoval. Byl neskutečně v klidu a pak mu došlo, že je pod drogami.
,,Ještě vás to svědí?´´ zeptal se servitor, stojící za jeho zády.
,,Ne.´´ odpověděl suše Tirias. Servitor přikývnul na souhlas ,,Aplikace zadní části zbroje na tkáň dokončen a plně funkční! Teď tu přední!´´
Druhý servitor se vynořil ze stínu a držel přední plát tmavě zelené zbroje.
Opět se postup opakoval. Svědění a silná bolest.
,,Pokud vás to bolí, tak se nebojte. Zbroj se přizpůsobuje vašemu tělu a za chvíli začne přeměna.
,,Přeměna?´´ zopakoval Tirias.
Servitor neodpověděl, jen pokývnul na souhlas a poodešel k dalšímu stolu, kde jsou další části zbroje.
Tirias začal cítit náhlou sílu v celém svém těle. Dokonce začal cítit i své mechanické končetiny mnohem líp. Uvědomil si, že zbroj přilnula na jeho tělo, jako by byla nějakým přísavným tvorem a začala mu dodávat více energie do jeho těla. Díky tomu jeho téměř nové tělo vydá ze sebe větší výkony, které by obyčejný člověk nemohl ze sebe vydat.
Měl zbrojí oplátované i nohy a ruce. Síla v jeho těle byla mnohem vyšší a chvílemi měl Tirias chuť svou sílu
na něčem odzkoušet. Bohužel nebylo na čím. Bolest z nasazených částí zbroje už pominula. Servitor ho pobídnul, aby si sednul na židli. Tirias uposlechl a za svými zády uslyšel zvuk holicího strojku. Pod jeho nohy začali padat jeho tmavě hnědé kadeře vlasů.
,,Kvůli přilbě.´´ řekl dříve servitor, než se stačil Tirias zeptat.
Další servitor si stoupnul před něj s vrchní části přilby. Byla jako celá zbroj tmavě zelená, doplněna
o neprůhledné černé hledí. V dalších mechanických rukou byl černý dýchací přístroj po jedné trubici na každé straně. Vrchní část mu nasadil servitor snadno, zatímco dýchací přístroj šel zprvu ztěžka. Servitor Tiriase uklidnil, když mu řekl, že tohle se stává při každé aplikaci.
Tirias ucítil, jak se přilba s dýchacím přístrojem automaticky sama spojila a přizpůsobovala. Nadýchnul se poprvé přes přístroj. Přišel mu vzduch mnohem čistější a lehčí, než kdyby dýchal bez něj. Servitoři se postavili před něj a jeden z nich slavnostně prohlásil:
,,Vítejte Tiriasi Drammere s kódovým označením Zero 11! Vítej kaskrine opět mezi živými a věrnými Císaři!´´

Draro sebou plácnul do bahna, když mu nad hlavou proletěl projektil z vystřelené bolterové pušky.
V noci téměř nic neviděl a ještě v tom pralese mu ztěžovalo orientaci. Navíc kolem něj probíhali jeho spolubojovníci, kteří mu nijak neusnadnili o přehledu situace.
On s dalšími padesáti gardisty se ocitli v nepříjemné situaci, když se při průzkumu dostali až k orkským zákopům.
,,Ti zasraní orkové jsou snad všude!´´ vykřikl jeden z gardistů těsně před tím, než si jeho hlavu našla kulka. ,,Ústup zpět k našim líniím!´´ vykřikl komisař těstně za Drarem.
Pravé křídlo se dalo do pohybu zpět. Draro byl v patách komisařovi. Stačil se ohlédnout, aby spatřil, jak orkové vybíhají ze zákopu směrem k nim.
Orkové osvětleni výstřeli ze svých zbraní budili ještě větší hrůzu, než kdyby je Draro viděl ve dne.
Víc jak dva metry vysoké zelené bestie s opičíma rukama se hnali kupředu.
V rukách drželi kombinaci pistolového bolteru a v druhé různé řezací či bodací zbraně. Většinou se jednalo o sekery či sekáčky.
,,Zalehnout teď!´´ vykřikl náhle komisař, běžící před Drarem.
Draro se poroučel znovu k zemi, když nad jeho hlavou proletěli dávky z gardystických těžkých kulometů.
,,Ten parchant!´´ zamumlal si Draro.
Komisař Bruce je znám svoji nevypočítavostí a nikdy svým podřízeným i nadřízeným neřekne o svých záměrech během boje. Draro si uvědomil, že Bruce je tímto manévrem o hrajícím si průzkumu snažil vylákat orky do pasti.
A podařilo se. Neměl Bruce v lásce, ale zároveň měl z něj větší strach než z orků. Přece jenom to byl komisař a mohl ho zastřelit za sebemenší křivý pohled na něj. Víc jak stovka gardistů se vyřítila z úkrytů, kteří se připojili k Brucovi a ostatním. Zbývající orkové zaskočeni situací nevěděli co teď dělat. Pobíhali zmateně ve tmě. Jiní ustupovali, zatímco další běželi stále na vzteč. Jeden z orků se dostal přímo vedle Drara. Ten zděšením vykřikl a odkutálel se ani ne dva metry od něj, čímž se vyhnul prvnímu úderu sekerou. Snažil se na orka zamířit svou laserovou puškou, ale ork byl rychlejší.
Než stačil zmáčknout spoušť, tak ork svou sekyrou seknul do Drarova ramene.
S bolestným výkřikem spadnul na zem a upustil pušku. Ork jej chtěl dorazit, ale hodně silný výboj z laserové pušky poslala orka k zemi s roztrhaným břichem. Na Drara dopadlo světlo ze dvou ramenních světel, umístěné na jeho záchranci. Draro se podíval na vysokého vojáka v tmavě zelené zbroji. Přes dýchací přístroj mu vycházela slabá pára z úst. Po pravé straně černě neprůhledného hledí svítili dva laserové zaměřovače, které mířili přímo na Drarovo srdce. V rukou dřímal téměř metr a půl dlouhou laserovou pušku, která byla napojena na nabíjecí skříň na jeho zádech, která vypadala jako černý batoh.
,,Můžeš vstát vojáku?´´ zeptal se ho muž, jehož hlas byl přes dýchací masku pozměněn. Drarovi to připadalo, kdyby na něj mluvil robot. Náhle si uvědomil, že nad ním stojí kaskrin. Několik vteřin na kaskrina hleděl tupým pohledem, než si uvědomil, co po něm chce. Draro se snažil vstát, ale rána na rameni mu působila velkou bolest. Měl štěstí, že ránu hodně utlumil ramenní chránič.
,,Asi to nepůjde.´´ procedil bolestně skrz zuby Draro.
Vedle stojicího kaskrina se objevili další dva jeho druhové.
,,Co se staráš o pěšáky? Máme jinej úkol Zero 11!´´ řekl mrazivým hlasem jeden z kaskrinů.

Tirias se snažil něco říct, když se vedle něj objevil další z kaskrinů.
Byl to Ethio, nebo-li Zero 1. Velitel čety kaskrinů.
,,Pětko, pětko! Přestaň vše tak prožívat.´´ odvětil za Tiriase.
,,Ten gardista z nás musí být pěkně blbej!´´ usmál se další kaskrin.
Zero 1 strčil rukou do kaskrina ,,Nemel blbosti a pomož mu na nohy.´´
Za čtveřicí kaskrinů se objevilo dalších sedm v bojové pohotovosti. I když palba dávno skončila a zbývající orkové se už dávno stáhli zpět.
,,Podívejte se, co sem jde!´´ řekl Zero 4 a ukázal na komisaře.
,,Tak toho jsme potřebovali!´´ dodal Zero 5. Ethio zasalutoval komisařovi, který se postavil před něj.
,,Netušil jsem, že nám velení pošle četu kaskrinů na výpomoc!´´ pronesl Bruce a dal ruce za záda.
Zero 1 se podíval po svých podřízených a pobaveně odvětil ,,Pěkné! Ale je to spíše naopak komisaři. Vy máte pomoci nám.´´
Komisař se zarazil a chvilku přemýšlel nad odpovědí. Stoupnul si vedle Drara, kterého podpíral Zero 5 ,,My vám? Na čí rozkaz? A čím máme pomoci? Vám kaskrinům?´´.
,,Jsou tady kvůli mně!´´ odvětil ženský hlas za zády kaskrinů.
V tu chvíli zahřmělo a několikrát se zablesklo. Kaskrini ustoupili a vytvořili uličku, na jejímž konci stála žena. Inkvizitorka.
Draro upustil čelist dolů a hleděl na inkvizitorku, které muselo být lehce přes třicet. Její dokonale štíhlé tělo bylo hodně zvýrazněno do inkvizitorského, tmavě hnědého koženého oblečení. Její bloňďaté, dlouhé vlasy schovávala pod vysokým kloboukem. U pravé strany pasu měla rotomeč
a na levém pistol, známou jako inferno.
Zároveň si Draro uvědomil, že se nacházejí v pěkné šlamastice, když se objeví někdo z inkvizice... tak poteče více krve než obvykle.
,,Jmenuji se Lilith. Podělím se o informace s plukovníkem jednotky a samozřejmě s vámi. Ale někde pod přístřeším.´´ dokončila inkvizitorka ve chvíli, kdy Draro ucítil první kapky deště.To už se ale nedozví, jaký důvod dovedl inkvizici na tuto planetu…..

Plukovník Struss byl shrbený nad stolem, kde ležela mapa bojiště. Levou rukou si podpíral hlavu, zatímco pravou popoháněl hrnek kávy po stole, aniž by si to uvědomoval. Jeho vypracované tělo prahlo druhým dnem po odpočinku.
Z podzemního bunkru chvíli slyšel výstřeli. Nijak ho to nerozhodilo, či nenahánělo strach. Vysílení ho nutilo vše ignorovat. Má stejně pod svým velením skvělé vojáky, kteří prošli společně s plukovníkem mnoho bojišt po celém vesmíru. Plně svým mužům důvěřoval a proto se ničeho neobával. Sice před dvěma roky měl pod velením téměř deset tisíc, které zredukovalo jejich vlastní dělostřelectvo na momentální stav, která nebyla ani polovina. Zrovna neměl náladu, když spatřil postavu komisaře Bruce.
,,Víš snad, co jsem ti říkal? Nechci být rušen!´´ zavrčel Struss.
Komisař pokrčil rameny a oddechnul si, sundal si komisařskou čepici a odstoupil ode dveří.
Do podzemní místnosti vstoupila malá žena v doprovodu dvou vojáků.
Nebyli to vojáci, jak se Struss domníval, ale kaskrini, kteří se chovali jako stráž ženy, které moc Struss nevěnoval pozornost. Zbystřil, když zahlédl na svém stole pistol inferno. Struss se inkvizitorce podíval do očí. Co tady dělá inkvizice? Začal si říkat sám pro sebe v myšlenkách.
Dívali si navzájem do očí skoro minutu, než promluvila inkvizitorka ,,Nuže? Nepředstavíte se?´´ zeptala se Strusse.
Plukovník se pousmál ,,Proč bych měl? Určitě všechno víte dřív, než jste dorazila na tuto peklem zatracenou planetu.´´.
Inkvizitorka Lilith se usmála a položila klobouk na stůl ,,Máte pravdu, plukovníku Strussi! Je vidět, že se vyznáte!´´.
,,Nejen v tomto. Je mi jasné, že kde se objeví někdo z inkvizice, tak se jedná o pěknej průser.´´
pronesl nepříjemným tónem Struss a posadil se za stůl.
Inkvizitorka přikývla na souhlas, nedala najevo žádné emoce.
,,Jmenuji se Lilith Gwansonová. A máte pravdu. Je tady něco velmi zajímavého, nebezpečného a starodávného.´´
,,Pokud narážíte na orky, tak máte pravdu. Nic tak zajímavě páchnoucího, nebezpečně tupé tvory
a starší než sto našich rodinných generací rozhodně není.´´ dodal plukovník pobaveně.
Lilith trochu vážným pohledem zahleděla do Strussových očí ,,Nežertuji plukovníku! Orkové jsou sice problém, ale máme tu ještě něco horšího.´´
Plukovník usrknull trochu kávy ,,Nic horšího, než přítomnost inkvizice rozhodně není.´´ Bruce stojící opodál se začal potit. Struss měl hodně ostrý jazyk, ale takto napadat a urážet člena inkvizice se rozhodně nevyplácí. Ví, co dokáží udělat těm, kdo se jim postaví. Začal se modlit k Císaři, aby se plukovník začal krotit.

Inkvizitorka Lilith ale měla velkou trpělivost a tyto urážky hodila okamžitě za hlavu. Teď potřebuje
plukovníka a jeho muže pro svoji misi na své straně. Lilith pohlédla na kaskrina, stojicího u dveří a pokývla na něj. Ten udělal několik kroků k ní a podal ji složku. Lilith začala z ní vytahovat několik fotografií.
Jednu podala plukovníkovi ,,Co na této fotce vidíte?´´ zeptala se jej.
Plukovník si ledabilým pohledem doslova proletěl fotku ,,Nic. Jen hustou džungli.´´. Lilith pokývla a podala mu další fotku ,,To je to samé místo o den později.´´. Struss tentokrát věnoval fotografii větší pozornost ,,Připadá mi to jako chrám, nebo tak něco.´´.
,,Správně plukovníku Strussi. Ten chrám přes jednu noc vyrostl zničeho nic a přitom naše počítače a experti tvrdí, že je tam několik desítek tisíc let.´´.
Struss pohlédl na Lilith ,,Odkdy používají orkové magii´´.
Lilith odmítavě kroutila hlavou ,,To nemají na svědomí oni.´´ a podala mu poslední fotku. Struss konečně se zájmem si ji začal prohlížet. Vytřeštil oči a pohlédnul na inkvizitorku.
Lilith jen pokývla na souhlas ,,Ano plukovníku. Jsou tady. Využili orkské linie k vlastnímu bezpečí a něco tam chystají.´´
,,Takže armáda Chaosu je tady? Na této planetě?´´ zeptal se plukovník.
Komisař Bruce suše pokl a začal mu ztékat pot po tváři.
Tyhle kacíře neměl v lásce. To už i ork má více hrdosti k normálnímu boji, než oni. Jsou těžce nevyspytatelní. Nikdy nemůžete vědět, co má Chaos za lubem.
,,Proto jsem taky tady plukovníku. Musím se tam dostat a zjistit, co se tam děje. Na to potřebuji vás a vaše muže.´´. Plukovník se začal smát ,,Cože? My vám máme pomoci? Takže mých necelých pět tisíc mužů musí projít linií víc jak stodevadesáti procentní převaze orků? Překonat stovky kilometrů a bojovat s kacíři? Nespadla jste na hlavu?´´. V tu chvíli sebou Bruce nervózně cuknul a čekal nejhorší.
Lilith stála jak vytesaná z kamene a nekomentovala to. Následovalo ticho, které se Brucovi nelíbilo.
,,Plukovníku, určitě jsem nepřišla spáchat sebevražednou misi. Máte na přípravu svých vojáků tři dny. Poslední den příprav se sem dopraví naše válečné lodě a z orbitu budou bombardovat orkské linie, přes které potom projedeme. Tanky nám vyčistí cestu až do poloviny vzdálenosti ke chrámu a dál to bude jen a jen na nás.´´
,,Tanky? Tady žádné nemáme! Všechny jsou na ohrožených frontách madam.´´ pronesl komisař Bruce. Lilith obrátila svůj pohled na komisaře ,,Tanky sem dopraví další lodě a budeme mít sebou po krátkou cestu jednu výhodu.´´ řekla s úsměvem.
,,Výhodu?´´ zopakoval Struss.
,,Uvidíte pánové! Nakonec zjistíte, že to bude celkem příjemná procházka!´´ odvětila inkvizitorka a vyrazila klidným krokem pryč z bunkru. Kaskrini ji byli v patách. Ještě se obrátila k plukovníkovi ,,Věřte mi.´´ a zmizela ve tmě.
,,Té ženské nevěřím pane!´´ začal Bruce a přistoupil blíže ke Strussovi.
Ten pokývnul hlavou ,,Máš pravdu. Ještě je k tomu inkvizitorka a sami víme co to znamená! Dávejte na ni pozor a cokoli, co udělá mi okamžitě hlaš.´´
Bruce zasalutoval a mlčky opustil bunkr.

,,Paní! Na co potřebujeme plukovníka a tu jeho bandu? Bez nich to zvládneme rychleji!´´pronesl Ethio. ,,Já vím Zero 1, ale potřebujem někým odlákat pozornost a na tohle se zrovna plukovník a jeho muži skvěle hodí!´´ odpověděla inkvizitorka.Ethio pokývnul na souhlas ,,Takže on a ostatní jsou jen návnada?´´.
,,Něco takového veliteli, ale už odmítám o tomto diskutovat! Rozumíte mi?´´ odvětila zvýšeným tónem Lilith.
,,Rozumím madam!´´ odvětil Ethio a pokračoval v chůzi po vojenském táboře po boku inkvizitorky Lilith.