Když v posledním snu,
který se před očima ztrácí,
světlo pohltí tmu,
a do žil krev se ti zas vrací.

Přichází hluboký nádech,
s radostí a jásotem odkládáš,
břímě jenž nesl jsi na svých zádech,
a zoufat konečně přestáváš.

Pak vzešel Nový den,
a s ním i nová naděje,
konečně žiješ svůj sen,
teď zdoláš všechny peřeje.

Ten krásný pocit je zpátky zas,
stále se usmíváš, raduješ,
přestáváš vnímat čas,
své síly obnovuješ.