Místy stéká vůně na květ
opodál v trávě vlní se klasy
namísto řeky trýzní jen pramen

oblaka teskní po doteku slunce
chtějí pít cit velkými doušky
studny milosti už chtějí vyhasnout

pustina se skrývá na západě v prachu
stejným tempem se cokoliv ke mně
přibližuje s cílem vyhrané bitvy

rozbíjím na kusy nalezené stopy
utrpení je pro mě pouhý zločin
vítězí jen ten s nelidskými sklony.