Poeta - moderní literární server

Nicota

Autor: Kelly, 21. 9. 2011, Básně

Vzkaz muži, který ji zlomil srdce. Muži, pro kterého by obětovala svůj život a vzdala se své lidské duše. Jediné co teď cítí je beznaděj. Protože zjistila, že mezitím co na něj čekala. On zapomněl... že se jí měl ozvat, že se s ní měl sejít a že je stále živa. Takže jediné co cítí je nekončící bolest, která hoří v jejím srdci a spaluje jí za živa. Vyčítá mu, že jí neřekl jediného slova. A popisuje jak jí zraňuje, že všichni okolo vědí, že miluje jinou. Připadá si náhle ztracená a trápí se. Protože, jediný člověk kterému věřila ji zradil.

Našel jsi kouzelnou bytost, jejíž vůně Tě omamně přitahuje.
Vzpomínka na ni Tě tolik vzrušuje. A úniku není.

Je těžké žít ve světě, kde nejsi Ty.

Avšak kdo pozval tolik hostů? Strach naplňující mé srdce postupně houstne a sílí. Pohledy cizích tváří na mou strachem rozechvělou tvář. Slzy stékají po mé tváři dolů k záhybu nosu a dál až na mé rozpálené rty. Drobné kapky tak veliké bolesti stékají z mých rtů dolů na zem.
Jejich dopad je pro mne téměř ohlušující, protože mé srdce s každou slzou získává prasklinu.

Vzdala bych se vlastního života pro Tebe.

Musím však podotknout, že pro Tebe já nic neznamenám. Nejsem nikým v záři jejích křivek a ladných křídel labutích. Zapomněl si v mou existenci.