, 19. 9. 2011, Ostatní
Ptám se takhle v ordinaci
co je to být normální
pan doktor mi na to říká
jako každý jiný
to je pěkné nadělení
či snad jenom zlej sen
všichni kolem normální jsou
já normální nejsem
Normální je sluníčko
když tak ráno vstává
normální je každý sen
co se ti v noci zdává
i to když po noci dlouhé
přijde probuzení
a já mám zdání že tohleto
věc normální není
Byl jsem takhle na útěku
od normálních lidí
co do očí jim říct neuměl
že se za ně stydím
tam dolů a neptal jsem se
co to bude stát
jen doufal že tam nikdo
se mi nebude jen smát
Ti lidé z úst vypouštěli
prapodivná slova
a v srdcích se rodila
jen nenávist a zloba
častokrát jsme usínali
až se všechno vypilo
a když jsem se ráno vzbudil
normální to nebylo
Teď se snažím navrátit
mezi normální lidi
jen mi někdy smutno bývá
z toho co tu vidím
spoustu těch co s života
si urvou jen co chtějí
proč mám divné tušení
že normální to není
Přece každá minuta
co můžem být tady
že můžeme najít lásku
štěstí kamarády
i když spoustu věcí
nikdy nemůžeme vrátit
přece stačí málo jen
a můžem všechno ztratit
Když tak město pohltí tma
a utichne ruch
právo konat každý z nás má
soudit jenom Bůh
promlouváš něco o klidu
já ptám se kde to je
proč dál tu potkávám lidi
co je mi z nich zle
Však střez se toho aby tvůj hněv
někdy na ně dopad
a zavři oči neudeř
až budou do tě kopat
věř že jednou přijde čas
a že se všechno změní
proč dál ale věřím tomu
co normální není?