pak zastavil se život
a prostor bez váhání
usnul

jen pro nás

modravé vážky
na křídlech z pavučin
stojí vzduchem
a nadějí budoucích
lovů

měsíc nedorůstá
jen zvědavě
vyčkává
v kráterech svých
moří

a my na jejich
vlnách
poprvé bloudíme sami
v sobě

bez zábran