Nic nás tu nedrží
Lásko
Nic

Obestavěni hradbami úzkosti
Sčítáme rakve naších kamarádů
A květiny u jejich pomníků
Tak rychle vadnou

Lásko sama to moc dobře vidíš
Blázníme

Tvoje oči mluví za vše

Není čas se zdržovat
Tak pojď pojď
Vylezeme na horu za městem
Na tu nejvyšší horu ze všech

A pak
Pak jen roztáhneme křídla a
Vzletíme do euforické prázdnoty…