Tančí v mlhavém oparu tónů,
vlní se pod stuhou hudby.
Nepřestal - snad - by.
Utiší je až zvuk zvónů.

Letící za dotekem,
proudící smyslně,
zašimráním a úlekem,
opustíc mysl – ne!

Mysl a tanec – spojeni v jedno,
vzpomínky, nálady – odráží se v něm,
když je ti veselo, když je ti bědno,
vše bude přikryto lehkým závojem ?