Pod jemným závanem větříku,
pírko na zem klesá.
Usadíce se ve stínu deštníku,
s větrem tanec plesá.

Větřík se zapojí, rád.
Následuje však nezdolný, kolmý pád.

Nepadej pírko, prosím, neubliž si.
Větřík se nadechne,
pírku život vdechne.

Pírko se rozletí, tančíc s větrem,
pletouc se víc a víc v tanci věčném.

Ten tanec plesový
jest tanec srdcový,
můžeš buď lkát,
nebo se smát.