že jsi a nejsi

a stébla lámou se
prokřehlá letním vedrem
šustivě rovnají si
pomačkané nože
ostřičí

že jsi a nejsi

nebe nad hlavou
si hýčká bílé koně
kachničky
králíky
a obří makrofágy

a čmelák nechápe
mé nohy v stínu stvolů
ostře
ostře zlatých
či ústa k nebi otevřená

že jsi a nejsi