Na moři z prázdných, hluchých slov
nebe zrcadlí se už jen v hlubinách.
A já přežívám o chlebu, sýru a víře.

Den za dnem vzdaluje se přístav.
V plachtách kvílí šílenství zítřka
hvězdy mizí v horizontu, slunce ne.

Prstem v dlani, na čáře života
měřím si kolik ještě námořních mil,
než odnesou mě černí rackové.

V síti z posledních přání
zachytilo se slovo uchované ve skle.
Nejsem sám, směle pláču v rytmu vln.

Koráb zmítá se v nejistém nadšení.
Lovím pevné slovo z hrdla.
Hlásá datum zrození; i smrti.

Rukopis důvěrně znám
…přežívám o chlebu a sýru.