Zase jsi mi cosi slíbil
a já bláhová zas věřila,
ach, proč ses mi kdy zalíbil!
Dneska bych z okna skočila..

Zase jsem věřila tvým ústům,
které tak mockrát říkaly, že mě máš rád,
chci zase k sobě najít úctu!
A ne se jen světem nechat otloukat.

Zase jsem věřila tvým očím,
které se na mě tak vroucně dívaly,
ještě teď se se mnou svět točí,
když vzpomenu, že lež povídaly.

Zase jsem věřila muži,
proč jen žena tu chybu zas a zas udělá?
Zase jsem nastavila osudu kůži,
takové podrazy.., ne, to se nedělá!

Proč jen ta láska tolik bolí,
když má přinášet štěstí?
Proč tomu, kdo o ni nestojí,
tomu se postaví do cesty?

Já nikdy nechtěla se muži odevzdat,
věděla jsem, co to obnáší,
láska mě donutila to udělat,
věděla jsem, kdo to odnáší..

Jsem hrozně smutná, že pro lásku ti věřím,
i když vím, že mi lžeš,
zas a zas jen za tebou běžím
a ty mi zas jen ubližuješ.

...

Neslibuj, co nesplníš,
prasklý džbán nenaplníš.