Poeta - moderní literární server


Svatební šaty

Autor: poselství, 26. 10. 2003, Básně

trochu jsem žárlila, když byla má sestra požádána o ruku, zatímco já ne...

Dnes jsem zase šla kolem té výlohy,
kde byly vystaveny nádherné svatební šaty,
představila jsem si svatby výhody,
zda někdy dostanu osudný prsten zlatý..

Už se vidím jako milovaná žena,
ve šťastném manželství a s dětmi,
nikdy nebudu svým mužem ponížena.
Velký dar štěstí z nebe k nohám slét' mi.

Ale to se nestane, když o ruku mě nepožádáš,
a to ty nechceš, či nemůžeš udělat?
Proč jen se našeho společného štěstí vzdáváš?
Slibuji, budeš šťastný, nebudeš litovat!

Ach, ty mé naivní představy,
že bys se mnou chtěl strávit společný život,
když ani rodině mě nechceš představit!
Dcera nebude baletka, syn nebude pilot..