Svlékni si svou masku,
plnou přetvářky a lží,
a ukaž mi tu krásku,
která se pod ní skví.

Ukaž mi svou tvář,
a všechna ta místa,
pod kterými není lhář,
která jsou stále čistá.

Vždyť jsme všichni tak prostí,
pod tenkou slupkou našich šatů,
poslední přístav nevinnosti,
v království byrokratů.

Ve chvíli, kdy zhasne svíčka,
zasazená v mosazi,
namaluju na tvá víčka,
dvě nahá těla v extázi.