Byla zapálena vesnice.
Hadrů, domů směsice.

Oči lidí ležících,
žhnou po těch všech měsících.
Dřiny, stresu bylo dost,
než ohnivý k nám přišel host.

Tedy žhnou ty oči,
žel ne vášní,žhnou tím žárem,
co však dělat s tím požárem,
co zápálil nám vesnici?

Dým už stoupá nad stožárem,
Hlavy pukají tím velkým žárem
plynu a ohně směsicí.

Hle! Oheň stále sílící,
nám tento problém vyřeší,
strhne sebou celou ves,
strhne lidem přístřeší,
pak neštěkne tu ani pes...