Kůň bílý potkal černého,
ale dnes už je bez něho.
Ten černý zcela jiný byl,
bílému se však zalíbil.
Když ho černý opustil,
ublížení se dopustil.
Teď bílý kůň sám bloudí světem,
velikým žalem dočista smeten.
a hledá přítele či stáj,
ale všude jenom zaplakal.
Nikde nenachází, co by chtěl,
každý na něj zapomněl.

On nešťastně hledá dál,
už si oči vyplakal.
Odevšad, kde už byl,
každý ho vyhodil.
On však nehledá věčný mír,
jen by se rád chvíli zastavil
a odpočinul na své cestě,
ne, neshání se po nevěstě.
Chce pobíhat šťastný jako dřív
a na rtech mít zase smích.
Chce mít jen trochu potěšení,
když láska už pro něj není.