Byl jeden muž,
který měl dívku,
vyspělou už,
ale měl k ní výtku.

Ta na vše mu odpovídala,
vždy stejnou větou:
"Dělej si, co chceš" mu povídala,
jen a jen frází tou.

Když jí řek: "Nemám na tě čas,"
řekla: "Dělej si, co chceš,
jsi přece dospělý, vem to ďas,
mě tím naštvat nemůžeš."

Jednou jí řekl: "Měl jsem úlet,"
ona odpověděla: "Dělej si, co chceš,
byls mi nevěrný, mám si myslet?
Ode mě bití nedostaneš."

Naposled jí řekl: "Jdu do války,"
a ona děla: "Dělej si, co chceš,"
neptala se, zda volky, či nevolky,
řekla: "Když myslíš, tak běž."

Z války už nepřišel,
někde tam zemřel.
A takhle od ní odešel..
A život dál běžel.