Poeta - moderní literární server

Čekárna

Autor: JezinkaHime Hvězdička, 4. 8. 2011, Povídky

Krátká jednodílné dílko z mého blogu, který budu časem rušit a chci sem přesunout a tak zachovat povedenější věci. Jeden ze stovky příběhů, které se odehrávají v čekárnách.

Šedivé hodiny na bílé stěně zavrčely a ozvalo se jedno hlasité:
"TIK."

Drobné,skoro ještě dětské prstíky s oloupaným černým lakem na nehtech poťukávaly do kožené lavice.
Ťuk,ťuk.Ťuk,ťuk.
TIK.

Ticho a prázdnota té chodby se zarývaly do duše. Dívčina si nervózně poposedla,vzala pár drobných mincí a začala si s nimi pohrávat. Jen tak. V roztřesené dlani.
Cink.Cink.Cink.
Ťuk,ťuk.Ťuk,ťuk.
TIK.

Jedné dveře v celé chodbě stále zůstávaly zavřené. Její zrak upoutala moucha sedící na stěně. Nohama si otírala křidélka. Když tu najednou,jakoby si všimla,že je pozorována, začala poletovat kolem.
Bzzz.Bzzz.Bzzz.
Cink.Cink.Cink.
Ťuk,ťuk.Ťuk,ťuk.
TIK.

To zelené lino tak bodalo do očí! Všude kolem ní sterilní bílá, jen zem musí být nechutně zelená. Udělalo se jí zle. Poslední dobou jí vlastně často bývalo zle. Věděla co to znamená. Proto je dnes tady. Maminka to řekla jasně. Nejdřív musí dostudovat. Aniž by si to uvědomila,začala klepat nohou.
Tap, tap, tap. Tap, tap. Tap, tap,tap.
Bzzz.Bzzz.Bzzz.
Cink.Cink.Cink.
Ťuk,ťuk.Ťuk,ťuk.
TIK.
Vrz.
,,Další!"