Vyhřezlo náhle básnické střevo,
řekněme trochu jiný apendix,
Břicho mi ztvrdlo asi jako dřevo,
"Já musel na sál, no kurva fix!"

Když překonali mé vrstvy tuku,
básnické střevo lezlo rychle ven,
zručný lékař do mě vložil ruku,
a začal tahat slovo za slovem.

Tuny textu lezou rychle z břicha,
a čtenáři těší se na knížku,
operační sál údivem zticha,
popsané "á čtyřky" na výšku.

Plod literární v mužském těle,
se nehýbal a nechtěl ani jíst,
po porodu se už cítil skvěle,
otec syna mohl pouze číst.