Jsi lhář
A sakra, jsi taky výbornej hráč

Říkali jsme si „nejlepší“, pak jsi přišel ty
a já jsem byla – „ta“ třetí
a „ti“ třetí ostatní nenávidíš

jsi lhář
a sakra, jsi taky výbornej hráč

pro ni jsi vypadal jako sluneční zář,
jako měsíční tvář,
„řekneš a jdeš,
Kam tak pospícháš?“
Neslyšíš pravdu v slovech mých
Prý jen lži lži ty zatracený lži

A důvěra?
Ty jsi přece dokonalý!
Ty na nic zapomenout nesmíš!
A na tvé otázky zakončené „víš?“
Odpovídám krátce, a prostě –
- vím.

Jsi lhář,
a sakra, jsi taky výbornej hráč

ale já ti to nevěřím…
a ta chyba není ve mně –
já vám to přála, to štěstí
jenže pak šlo i o mne –
a já to o tobě vím,
já ti nevěřím

jsi přece lhář
a sakra, jsi taky výbornej hráč

na city nás všech…