Sny nejsou skutečností,
jen od reality tě odprostí,
a probouzíš se svou zlostí,
tvou věčnou krvelačností.

Realita je pro tebe zklamání,
ani s radostí se pocit nemění,
ztratil jsi své nadšení,
život už není tvou nadějí.
zemřel by jsi raději.

Víš že řekl jsi to,
a ztratil tím všechno,
jen tvá nezkrotná víra,
v koutě místnosti tě svírá,
do sebe tě uzavírá,
Naděje pomalu umírá.

Snění, jen to mě mění,
v něco co máš ráda,
ale cítíš že se blíží zrada.

Víš že měl jsi všechno,
tvé srdce z toho postupně měklo,
a teď probodnuto jest,
teď končí cesta všech cest.

Smrt si nevybírá,
pouze a jen padlé sbírá,
už se na tebe usmívá,
a tobě se před očima stmívá.

Princezno temná už jsem u tebe...