za obrazem šplouchlo zrcadlo
asynchronní pupeční šňůra
lebky
bylo ráno z chomáčů spánku
a bolela tvář

za čelem mizela bezestopy

říkal že holubice ho děsí
/celé dny s kamenným pírkem na rameni/
že pokleky padaj vzhůru zády ke dveřím
dostal do držky/ hospoda byla plná
v prázdným kostele zvonili

chvíli před tím než došel chlast

byl konec měsíce
konec slunce
každou chvíli davy slušivě bez těla
s nahou duší
vyklepávaly prach z kostěných otazníků
a venku zpíval drozd
docela reálně a nahlas

a jemu se bez hlavy chtělo zase spát v matce